Kategorie: Školní vzdělávací program

Hodnocení a klasifikace

2. Hodnocení a klasifikace žáka

2.1. Pravidla hodnocení

Nedílnou součástí výchovně vzdělávací práce základní školy je hodnocení a klasifikace žáků. Pravidla hodnocení a klasifikace žáka ZŠ se řídí:
a) zákonem 561/2004 Sb., školský zákon
b) vyhláškou MŠMT ČR č. 48/2005 Sb., konkrétně zněním § 14 – 17
c) dalšími platnými vyhláškami a metodickými pokyny

2.2. Průběžné hodnocení

Žáci jsou hodnoceni různými formami, které vyjadřují míru zvládnutí vzdělávacích a výchovných cílů. Průběžné (nebo též dílčí) hodnocení probíhá během klasifikačního období a učitel může hodnotit: 1) slovně – ústně i písemně 2) klasifikačním stupněm 3) bodováním 4) procentuální úspěšností 5) přidělováním (i odebíráním) různých symbolů (razítka s obrázky, předměty - vlaječky, poháry, diplomy apod.) a dalšími formami, které jsou pedagogicky vhodné. Pedagogický pracovník seznámí předem žáky se způsobem hodnocení a významem hodnotících symbolů. Žáci se učí hodnotit sami sebe a také své spolužáky vhodným způsobem a přiměřeně svému věku.

2.3. Celkové hodnocení

Celkové hodnocení se provádí na konci klasifikačního období ( 1. pololetí a 2. pololetí) takovými formami, které připouští platné předpisy MŠMT – uvedeny níže.

2.4. Stupně klasifikace

1 - výborný
2 - chvalitebný
3 - dobrý
4 - dostatečný
5 - nedostatečný

2.5. Širší slovní hodnocení

Při hodnocení prospěchu žáka může být u žáka v prvním až třetím ročníku ve všech vyučovacích předmětech a u žáka ve čtvrtém ročníku ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření použito širší slovní hodnocení. O použití širšího slovního hodnocení rozhodne ředitel školy na základě návrhu učitele a souhlasu zástupce žáka. Přechází-li žák na jinou školu, je klasifikován stupni 1 - 5.

2.6. Celkový prospěch žáka

Celkový prospěch žáka je hodnocen v prvním až devátém ročníku školy těmito stupni:

a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré. V případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e)
b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením

c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

2.7. Hodnocení práce v zájmových útvarech

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se na vysvědčení nehodnotí.

2.8. Hodnocení práce v nepovinných předmětech

Výsledky práce v nepovinných předmětech se hodnotí stejným způsobem jako v povinných předmětech.

2.9. Postup do vyššího ročníku

Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

2.10. Obecné zásady

a) při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen „učitel“) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi
b) při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici
c) pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin - předměty s převahou teoretického zaměření, předměty s převahou praktických činností a předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření
d) kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

2.11. Sebehodnocení

Učitel soustavně vede žáky k sebehodnocení a hodnocení při dodržení těchto kritérií:
a) čeho chceme dosáhnout
b) co se podařilo
c) co se má zlepšit
d) více upozorňovat na klady než na zápory
e) hodnocení má být povzbudivé
f) hodnocení nesmí být urážlivé nebo zesměšňující
g) žák se učí odhadnout meze a perspektivy svého výkonu a sféry úspěchu
h) názor učitele i žáka je průběžně konfrontován
i) cílem je co nejužší shoda obou hodnocení

print Formát pro tisk

Kalendář akcí

8 / 2020
Dnes je 11. 8. 2020
33. týden roku
PoÚtStČtSoNe
12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31

Vyhledávání


Naše škola

snimek_046.jpg

img

img