DOBRODRUŽNÁ NOC MODRÉ A ZELENÉ ŠKOLNÍ DRUŽINY

Stejně tak to je i ve školní družině. Velký zážitek přináší dětem každoročně přespání ve škole. Aby bylo více veselo, tak se na tuto akci spojily družiny z 2. a 3. oddělení, to znamená ,,modrá a zelená“ družina. A program byl opravdu bohatý. Sešli jsme se v pátek 6. června před školou už v 16.30 a od 17.hodiny jsme absolvovali divoký diskotékový rej s panem Pohodou – viz. předchozí článek. Diskotéka nejen s tancem, ale i se soutěžemi, trvala tři hodiny, a když pan Pohoda odjel, tak pokračovala diskotéka na respiriu pod širým nebem. Ani jsme nedoufali, že počasí bude tak báječné a pro nás příznivé, protože posledních několik týdnů nebyl prakticky ani jeden den bez deště. Jenže páteční večer byl jako na naši objednávku. Bylo příjemně teplo, i když už byla tma. Do divokého tance se zapojily i pani vychovatelky a některé holky si narychlo otevřely kadeřnické studio. Mezitím, co děti tancovaly, jela paní vychovatelka ze zelené družiny do Telče pro objednanou pizzu. Dovoz se drobet protáhl, protože přece jenom udělat, zabalit, vyúčtovat a naložit 60 pizz není jen tak. Všichni už netrpělivě vyhlíželi, kdy pizza dorazí a Honzík Houdek stál dokonce v chodbě a ,,čuchal“, kdy už pizzu ucítí. A ve 21.30 se konečně dočkal a s ním i všichni ostatní. To bylo radosti!!! Vůně pizzy musela být cítit až na konec Studené. Atmosféra byla jako na báječné dovolené v Itálii…příjemný vlahý večer, všude malebná příroda a v ruce výborná pizza. Jen co jsme si zaplnili žaludky a nabrali potřebnou energii, tak na nás čekal hlavní bod dobrodružného programu, a sice hledání diamantů. Start byl ve třídě školní družiny a cíl byl tam, kde se najdou diamanty. Přesněji brilianty…děti z modré družiny měly celoroční téma o pokladech světa a znají rozdíl mezi diamantem a briliantem. Cesta k cíli vedla tmavými chodbami naší školy a děti mohly chodit jednotlivě nebo ve skupinách podle toho, jak se kdo cítil. Velice nás překvapilo, že děti, do kterých by to nikdo neřekl, ukázaly svoji odvážnou tvář a chtěly cestu zvládnout samy bez jakéhokoliv doprovodu. Třeba Honzík Houdek. Anebo Terezka Petrů – ta měla jet před hledáním pokladu domů, a nakonec přišla s prosbou, ať zavoláme mamince, že chce hledat diamanty a dokonce, že chce spát s dětmi ve škole. Palec nahoru, to nás všechny moc potěšilo. Kdo došel až k cíli, tak si vzal briliant, který ukázal při návratu jako důkaz, že opravdu došel až do cíle. A je potřeba zmínit, že briliant donesli všichni. To znamená, že žádné poseroutky mezi sebou nemáme. A to je určitě báječná zpráva. Po nalezení pokladu následovala rychlá večerní hygiena a šupky dupky do pelíšků. Vždyť už bylo dávno po půlnoci. Celý den byl tak nabitý zážitky a zajímavým programem, že všichni do tří minut tvrdě spali. Noc byla tím pádem absolutně klidná, a protože v noci pršelo a my jsme měli otevřená okna, tak se nám spalo jako v ráji. Ráno přesně v 7.00 se ozval opravdu hlasitý hudební budíček a v pyžamech jsme upalovali fofrem na hromadnou rozcvičku do tělocvičny. Potom rychle ranní hygiena, snídaně a hurá na poslední překvapení. V učebně hudební výchovy nám připravil ranní program Mikuláš Antoňů s jeho kamarádkou Maruškou Ažaltovičovou a ukázali nám spoustu výtvorů z Lega. Celou prohlídku měli opravdu dokonale připravenou včetně poutavé přednášky a 60 dětí dokázali tak zaujmout, že nikdo ani nedutal. Ale protože se kvapem blížila 10. hodina, museli jsme se rozloučit, protože před školou už se začínali scházet rodiče, aby si vyzvedli své ratolesti. Závěrem je třeba zdůraznit, že navzdory obavám paní vychovatelek z chování některých dětí, jsme nemuseli během celé akce řešit žádné kázeňské přestupky a opravdu s chováním dětí nebyly potíže. Takže jestli se taková parta sejde i příští rok, tak se na podobnou akci budeme všichni těšit.

Foto zde.