Děti si vyzkoušely lezení na stěnách bez jištění

Nebyli to ale šplhouni, kteří by se snažili zalíbit učitelům, ale děti ze 4. až 7. třídy, které si chtěly zkusit tzv. bouldering – tedy dobrodružné lezení po nízkých stěnách bez jištění a bez helem.

Už cesta vlakem byla pro některé vzácným zážitkem, adrenalin slibovalo hlavně přecházení mezi vagóny za jízdy, kdy jsou ze spojovací chodbičky vidět koleje. Z jihlavského nádraží k Boulder Baru Točna jsme zvolili zkratku. Když byli chlapci ujištěni, že tuto zkratku využívají jen sprejeři a bezdomovci, ihned pookřáli.

Na místě nám pořadatelé vysvětlili pravidla. Obujete si lezecké boty s vyztuženou špičkou, ruce si potřete bílým práškem (jiným než kokainem, hahaha) a vyberete si jednu ze šesti různě těžkých tras. Můžete využívat jen „chyty“ a „stupy“ v barvě „vaší“ trasy. Body jsou už za to, když zhruba v půlce dosáhnete „zóny“, ale ještě víc bodů máte samozřejmě za dosažení vrcholu („topu“). Když odkudkoli spadnete, nic se nestane, protože pod vámi je celoplošné „molitanové“ dopadiště.

Bylo hezké vidět, jak se děti vzájemně povzbuzují a inspirují – žádná trasa totiž neměla jen jeden způsob zdolání, ale různé kombinace, jak poskládat ruce a nohy. Lahůdkou byly tři převislé trasy, ta fialová dokonce vyžadovala výskok, při kterém jste se museli za jeden chyt zavěsit jen rukama, nohy zůstaly ve vzduchu. Vůbec celé lezení nebyla jen otázka síly, ale i plánování trasy, přesouvání těžiště, koordinace a také odvahy viset v záklonu.

Mezi dívkami si s nástrahami stěny nejlépe poradily Barbora Zoe Budíčková, Natálie Zajíčková a Anežka Zemanová. U chlapců si medaile rozdělili Tomáš Kubíček, Matouš Zámostný a Jan Vaníček. Uvidíme, zda někdo postoupí do semifinále, které se bude konat 6. června na Letenské pláni v Praze. Snažili se ale všichni, nikdo neseděl stranou. Došlo i na fotbal s pěnovým míčem.

Jídlo z vlastních zásob i nakoupené jsme pojedli v čekárně jihlavského nádraží. Jedna dívka si chtěla koupit výherní los, ale pokladní jí to zatrhla. Hoši zase vymysleli řešení, jak se dostat na záchody bez placení, a testovali, jestli drží řetěz bicyklu přivázaného ke sloupu nebo jestli se dá otevřít okno ve vlaku bez kličky. Zlatým hřebem zpáteční cesty bylo pojídání pražených červů nakoupených v pojízdném vlakovém minibaru.

Foto zde.