Nejstarší kluci si zkusili kovářské řemeslo

Sluneční výheň tropického dne 26. května na naší školní zahradě doplnila skutečná výheň – kovářská. Přivezl ji na osvěžení výuky pracovních činností David Hugo Habermann, který pochází ze známého rodu uměleckých kovářů a má kovárnu na samotě u Klatovce.

V úvodu mohli kluci z 8. a 9. třídy popřemýšlet, k čemu dřív byl na vsi kovář a proč byla kovárna většinou za vsí. Dozvěděli se, že dnes už se vyučuje jen umělecká kovařina, na kterou se dělají talentové zkoušky, dotyčný musí umět malovat, aby si výrobek uměl načrtnout.

Mezitím se rozžhavila výheň, kluci si oblekli kovářské zástěry a ve dvojicích si zkusili vykovat hřeb. Na kulatém profilu museli nejprve vytvořit špičku, poté na takzvané utínce profil přepůlit a na odsekaném hrotu vytvořit hlavičku hřebu.

Hoši zjistili, že praxe není tak jednoduchá – údery kladiva musí být koordinované, železo se nesmí „přepálit“, hrot se musí držet na správném místě kovadliny. Pan školník jim také připomněl přísloví „kuj železo, dokud je žhavé“. Nakonec se všem povedlo hřeb vytvořit, popálenina byla pouze jedna drobná. Děkujeme, že si pan Habermann našel čas klukům poutavě a prakticky představit své řemeslo.