Účast na fotbalovém turnaji McDonald Cup

Někteří z hráčů a hráček (podmínkou turnaje byla aktivní účast dívek na hřišti) již ochutnali tento turnaj v minulém roce, ale pro větší část mužstva byl den novinkou. V menších kategoriích platí, že týmu stačí dva až tři nadstandardně šikovní hráči, a ti rozhodnou celé utkání. Bylo zřejmé od začátku, že většina týmů využila účast ročníků narození 2015, a to je v porovnání s 2017 nebo dokonce 2018 velký rozdíl – v síle, technice, rychlosti. Avšak naši šikovní hráči 2015 pomohli k pátému místu minulý týden! Start ve dvou kategoriích nebyl možný.

Pokud vidím, že soupeřův tým je znatelně lepší, razím heslo: dejme aspoň jeden gól! V celém turnaji se nám to povedlo i proti těm nejsilnějším. První zápas proti Nové Bystřici by se dal nazvat jako „Jiříkovo vidění“. Po čtyřech minutách hry svítilo na pomyslné tabuli 0:4 a já si říkal, co za debakl nás čeká. Ale mužstvo nesložilo zbraně, naopak snížilo na 2:4, soupeř už měl šancí pomálu. Jenže prospaný začátek jsme dotáhnout nedokázali. Zápas proti Jindřichovu Hradci už byl z naší strany jednoznačně lepší, družstvo se sehrálo, starší pomáhali těm mladším, táhli za jeden provaz. I proto mě mrzí, že jsme „neurvali“ výhru pro sebe, neboť jsme vedli 2:0. Utkání skončilo remízou 2:2. Následně se proti nám postavila další z hradeckých škol, opět jsme šli do vedení, jenže poté jsme „pálili“ jednu šanci za druhou, jako kdyby pro nás soupeřova svatyně zůstala zakletá – 2:2. V tento moment jsme věděli, že postoupíme do skupiny o umístění 7. – 12. To bylo pro tým velmi potěšující. Následně přišla v parném dopoledni studená sprcha – prohra 1:8 s Kardašovou Řečicí, která v celém turnaji obsadila konečné třetí místo. I proti ní však cíl splněn: vstřelený gól!

Mančaft se zdál být už unavený, přesto se je povedlo vybičovat ke skvělému výkonu v nejdůležitějším zápase turnaje. Proti Jindřichovu Hradci se rozhodovalo, zda budeme v lepší skupině o umístění. Utkání jsme s vypětím sil zvládli 3:2 a zavládla radost, neboť to bylo první a poslední vítězství v turnaji. Ve skupině o umístění bylo na všech vidět, že jsou rádi, že se blíží konec. S Novou Včelnicí jsme smolně prohráli 1:2, kdy soupeř vsítil gól těsně před závěrečným hvizdem. S Třeboní již chyběly veškeré zbytky sil a následoval dvouciferný debakl.

Celý turnaj ovládlo bez ztráty kytičky družstvo ze Základní školy Boženy Němcové z Dačic a postoupilo do krajského finále.

Pro hráče a hráčky to byly cenné zkušenosti, 9. místo hodnotím pozitivně. Sami cítili, že na lepší umístění to nebylo, alespoň tentokrát. Před návratem autobusem jsme se zastavili v Panské ulici na pizzu, kde si každý vybral kousek dle svého gusta. Dle úsměvů se jednalo o nejlepší část dne.

Foto zde.