Naše cesta HMZ

V Hradci jsme se utkali v nelehkém boji proti základním školám i gymnáziu. Vedle ošetřování tepenného krvácení, otevřené zlomeniny, člověka v bezvědomí a dalších poranění jsme museli splnit i stanoviště s členy hasičů a policie. Nezdálo se nám to moc náročné, ale pár seků jsme udělali. Chvíli před vyhlášením už jsme přestávali doufat, ale nakonec jsme zvítězili. Se slzami štěstí jsme od pořadatelů přijali gratulaci a ceny za první místo a slíbili, že budeme náš okres vzorně reprezentovat v krajském kole v Českých Budějovicích.

Krajské kolo se konalo 2. června. Bohužel mohlo nastoupit pouze pětičlenné družstvo.
Po vzájemné dohodě z boje odstoupila Lucka. Ale jela s námi alespoň jako psychická podpora. Spolu s ní nás opět doprovodila paní učitelka a tentokrát s námi jela i ředitelka oblastního spolku ČČK JH Zdeňka Hanzalová.
Čekali jsme, že v Budějovicích bude soutěž těžší, ale nakonec se ukázalo, že obtížnost zásahů ovlivňujeme sami - svou nervozitou. Začátek byl docela krušný, ale po druhém stanovišti jsme se všichni uklidnili a šli do toho s odhodláním a úsměvem. Je pravda, že tady na nás číhala poranění silnějšího kalibru. Od autonehody jsme se dostali až k pádu z altánku a střechy, ale nenarazili jsme na žádný velký problém. Tentokrát jsme už nebyli před vyhlášením tak sebejistí jako na okrese, ale pořád jsme doufali...
Po vyhlášení druhého místa se celé naše družstvo rozkřičelo radostí. Opravdu jsme to dokázali, jsme první!! Naší radost posílily holky z 2.základní školy v JH, které vyhrály 1.stupeň. Samozřejmě jsme neměli radost jen my, ale i Zdeňka a paní učitelka.

S ohromnou radostí jsme se vydali domů, kde jsme se připravovali na republikové kolo soutěže. Věděli jsme, že tam už přestane legrace. Ale jak se ukázalo, nebyla to tak docela pravda. Když jsme v pátek 18. června odjížděli do Hradce, odkud jsme měli jet do Chrudimi, dozvěděli jsme se, že s námi jako podpora a fanoušek pojede náš oblíbený křižák Radek Štěrba. Ten se celý víkend staral o naše rozptýlení a zábavu. Opravdu jsme se s ním nenudili. Ani my, ani paní učitelka. V pátek večer jsme dorazili na letní tábor na Seči, kde jsme byli celý víkend ubytováni.
V sobotu dopoledne jsme navštívili muzeum loutek a odpoledne se v prostoru města Chrudim věnovali závodu. Prošli jsme čtyřmi nesoutěžními stanovišti, obvazovkou, transportem a třemi zásahy. Zasahovali jsme u výbuchu plechovky, infarktu a srážky dvou chodců cyklistou. Nedělali jsme žádné velké chyby. Body, které nám byly strženy, pro nás jsou další důležitou zkušeností.

To, že jsme dosáhli 3. místa na republikovém kole, považujeme za obrovský úspěch, ze kterého nemáme radost jenom my, ale i naši učitelé, instruktoři, rodiče, sourozenci a kamarádi, kteří nás k záchranářství vlastně přivedli. Jim všem bych jménem celého družstva chtěla poděkovat za podporu a pomoc. A samozřejmě děkuji celému družstvu - Terce, Honzíkovi, Martinovi a Verunce. Děkuju za to, že vás mám!

Leontýna Čeloudová

P.S. A kdybyste se chtěli na nás podívat - tak tady